Již devátý ročník si nenechali ujít příznivci jazzu. Ten i tentokrát zamířil i do Prachatic, kde byl festival letos i ukončen. První českou skupinu jsme nestihl. Zato druhá, Dagana zaujala nejen mě. A řekl bych, že to byla opravdu perla večera. Poté vystoupili ještě jazzmeni z Rakouska, ovšem tam se mi spíš líbily písničky, které zahráli až k samému závěru.
Po několika leté pauze jsme se dočkali dalšího připemenutí rituálu, při kterém býval ve Vlachově Březí z kostelní věže shazován kozlík. Jeho krev pak měla mít léčebné účinky. Na jeho letošní cestu ho doprovodil řeznický cech a několik muzikantů. Na náměstí se pak sešel početný dav diváků. Před věží se ponocný s kozlíkem rozloučili a řezníci ho zatáhli do věže. A informace pro milovníky zvířat, z jejího ochozu již byla vržena jen atrapa.
Tento týden dorazily na Prachaticko silné bouřky. Snad nejvíce potrápily obyvatele Prachatic, kde kanalizace nestíhala pobírat vodu a některé ulice se proměnily v toky. Na pomoc tak vyrazili profesionální hasiči z Prachatic a dobrovolní z Vlachova Březí. V Prachaticích čerpali v mnohých místech vodu, vyprošťovali utopená auta…. Bouřky přišly, když jsem se chystal odjet z práce domů. Brodil jsem tak autem nejednu ulici, v Jánské ulici byly všechny poklopy od kanalizací nadzvednuty tlakem vody. Snad největší gejzír tryskal u křižovatky nedaleko Tatranu.
Na slavnosti jsem si mohl užít slavností jen o pátečním podvečeru. To již na Parkáně hrál jazz Laco Deci. Poté jsem zamířil na náměstí, kde skupina Gnomus skvěle zahrála středověké písně. Jako další pak na pódiu vystoupili Mandrage a po nich písně Beatles. Bohužel jsem si musel nechat ujít sobotní vystoupení švýcarských budeníků a italských praporečníků, i samotný průvod. Ovšem sobotní hvězdu Helenu Vondráčkovou jsem oželel rád. Protože jsem se na slavností moc nezdržel, nebral jsem sebou ani foťák, takže fotky až příště.
