ČSAD zrušilo, resp. odklonilo linky jedoucí do Prahy. Nyní již nejedou přes Vl. Březí, ale přes Vimperk. To vedlo nejen ke komplikacím pro místní, ale i ke zdražení cestovného pro obyvatele Prachatic. Starosta L.Dragou proto svolal setkání s obyvateli a zástupcem ČSAD, do věci se chtějí vložit i Prachatice. ČSAD to zdůvodnilo změnu nerentabilitou spojů, s dotčenými obcemi ale nic předem neprojednalo. Řada cestujících tak byla překvapena, když jejich spoj nepřijel. Byla přislíbena náprava, některé spoje se do Březí vrátí, jiné budou řešeny s možností přestupu. Navíc přeplněné linky by měly být posilněny(což si trochu protiřečí s těmi nerentabilními spoji….)Musíme však počkat na nový cestovní řád.

Další příležitost k focení byla nedávno, měsíc byl opět v úplňku. Krajinu však halila mlha a měsíční svit se ukázal jen zřídka.

[View with PicLens]

Na ustanovující schůzi byl starostou zvolen L.Dragoun, místostarostou J. Růžička, v radě zasednou J. Pokorný, M. Novotný a P. Kouba.

Po delší době jsme zajeli do Strunkovic do kina. Název mě nic neříkal, nechal jsem se překvapit. Jde o film na motivy knížky Michala Viewegha. Trochu ponurý, trochu humorný, ale nelitoval jsem. Ovšem každý mu asi na chuť nepřijde.

11.11. dorazil do Prachatic p. Šimánek, který zde promítl fotografie z výpravy, kterou podnikl se svojí rodinou a kamarády. Putovali při ní na nafukovacích člunech podél pobřeží Aljašky. Nechyběly zážitky při setkání s medvědem, keporkaky, putování za ledovci či výstup na vrchol hory. Některé z nich byly i dost riskantní.
A zpráva pro ty, kteří si oblíbili promítání v Náhořanech. Své pokračování připravil L. Hošek v hospůdce ve Štítkově.

Luděk zorganizoval několik výprav za fotkami, jedné jsem se stihl zúčastnit. Při ní jsme si přivstali a zamířili na Javor. Naším cílem byly vodopády za Velkým Javorem. Cestou jsme zastavili na několika místech. Svítání jsme zastihli na Chalupské slati, kde jsme se potkali s píseckými fotografy. Nejhezčí záběry se ovšem naskytly na Filipově Huti, kde  les byl lehce zahalen do mlhy a jí pak pronikaly sluneční paprsky. Další zastávka byla před obcí Prášily. To už na nás ovšem čekali další z Domažlic, proto jsme již spěchali na Velký Javor. Cestou jsme se dobře pobavili, padlo nezměrně hlášek. Jen nás mrzelo, že to nikdo nezaznamenal. Naši spojenci nás pak vybídli, abychom změnili směr a jeli na Luzný. Souhlasili jsme a po německé straně jsme se vraceli zpět. Ovšem vzniklo nedoruzumění, my jsme mysleli, že pojedem na kopec, dojeli jsme však do luzenského parku vedle Stezky v korunách stromů. V tomto parku je možné pozorovat různá zvířata, není zde sice tolik druhů jako v zoo, ale mají lepší podmínky.  A co jsme nafotili?

[View with PicLens]

Přidám ještě odkaz na fotogalerii Luďka Jánoše, který vystavil několik fotografií na svých stránkách. Ale koukněte i na další fotky, má tam teď např. i pěkné záběry ze svítání na Libíně.

>Odkaz 1<

>Odkaz 2<

Po roce se sešli kamarádi Luďka Hitnause, aby na něj zavzpomínali na hradě Helfenburk, kde několik let působil jako správce. Lidé se sjeli z různých koutů, pod věží mu zapálili svíčky. Sesedli kousek od ohně, popovídali, popili a v podvečer se začali vracet zpět domů. Po sedmění nás tam zůstalo jen 5, u ohně, s kytarou. I Jarda se konečně mohl posadit mezi nás a pěkně jsme si popovídali. Na oblohu vyšel měsíc a hrad získal úžasnou atmosféru. Když jsme hrad opouštěli, měsíc svítil nad ním a mezi stromy prosvicovaly měsíční paprsky…. Jak řekl Jarda, tohle se nedá popsat, to se musí prožít.

Někteří v noci spí, někteří někde paří, já zkusil něco při měsíčku nafotit. Tedy ne že bych nerad spal nebo s kamarády někde neposeděl…. ale nakonec jsem to podnikl a bylo to i trochu adrenalinové, v noci na skalách. A pak jsem jednou foťák jen tak otočil po svitu měsičního svitu a divil se, co mi z toho vyšlo. No koukněte.

[View with PicLens]

Velké a Malé Javorské jezero byly poslední šumavská jezera, která jsem ještě neviděl. Letos jsem to chtěl napravit a tak jsme tam vyrazili. Bylo mlhavé podzimní počasí a my se těšili na výhled z vrcholu. Když jsme k Javoru dorazili, jeho vrchol byl stále zahalen do mraků. Zajeli jsme tedy nejdřív na Velké Javorské jezero a obešli ho kolem dokola. Na focení to nebylo to pravé počasí. Však se podívejte. Poté jsme se vypravili k Malému Javorskému jezeru, na jehož břehu se nechá fotit několik vodopádů. Odsud jsem poprvé také spatřili vrchol, protože mlha se přeci jen začala trhat, jak jsme doufali. Nezaváhali jsme a hurá na vrchol. Zvolili jsme rychlejší cestu lanovkou. Bohužel většina okolní kopců zůstala zahalena, takže jsme krásný výhled do okolí nemohli ocenit. A sotva jsme vrchol obešli, mlha se začala vracet.

[View with PicLens]