Aktualizovány akce na zbytek roku a rozšířeny služby webu, takže o víkendu můžu opět něco nafotit
Článková smršť je za námi, chtěl jsem dnes vyrazit do přírody a něco podzimního ještě nafotit, leč nakonec jsem musel do práce. Protože v posledních dnech fotogalerie hodně narostla, musel jsem požádat o rozšíření služeb. Tak prosím o trochu strpení.
Kousek od Srní z Mechova jsem vyšel na Oblík. Nejprve jsem šel kousek kolem Vchynicko-Tetovského kanálu, později jsem stoupal pod bývalou osadou Zelená Hora. Tu už zde připomíná jen malý památník. Zpočátku bylo počasí pěkné, cestou se však zatáhlo a vrcholu Oblík mě zahnala přeháňka. Přesto se mi vyhlídka líbila. Výhled je pěkný a oproti Poledníku ne tak smutný (pro ty co tam nebyly, u Poledníku řádily živlové – vítr a kůrovec). Určitě se sem ještě vrátím.
Dan se Zuzkou dorazili k nám do Březí. Využili jsme příležitosti a zašli jsme spolu posedět do Prachatic do picérky. Při té příležitosti nám ukázali kompletní svatební fotky. Evča, která na svatbě nebyla, to měla i s komentářem. Pizza byla dobrá, jestli ostatním chutnalo vínko a pivo nevím, já jsem se opíjel kofolou Doufejme, že se k nám na jih opět brzy dorazí.
Letos byl opraven a veřejnosti zpřístupněn Lyžařský můstek poblíž Churáňova. Z jeho vrcholu sloužící jako rozhledna je pěkný výhled směrem na Popelnou a Javorník. Můstek jsem obešel i zdola, pěkná výška.
Kamarádovi se narodil synek a tak jsme se sešli, abychom připili na jeho zdraví. Kolegové z práce mě pověřili výběrem dárku, tak jsem trochu zaimprovizoval. Dostal dárek určený pro výchovu 2 a více dětí.
Návod na užití: pro klidné nervy a dobrý spánek užijte bod č. 1 (špunty na uši). Pokud předchozí bod nezabere, použijte bod č. 2 (klapky na uši – vhodné i pro řezání dřeva, sekání křovinořezem….). A kdyby selhal i bod 2, ten třetí zabere určitě : 15-letá skotská.
Dorazil jsem s dalším kamarádem po osmé, Víťa mě uvítal a ptal se, kde mám ostatní. “ To víš, já su delegace,“ informoval jsem ho, že ostatní nechali i to pití na mě. Ovšem to jsem trochu zklamal, neb jsem řídil a pil nealko. Chtěli jsme vyrazit domů kolem jedné, ale nakonec jsem poslední rozvážel v půl čtvrté ráno do postelí Tak to bude Štěpánek alespoň řádně zdravý.
Honza Toman vyrazil na cesty, i do Afriky. Jeho cílem byla tentokrát Etiopie. Fotky, které tam pořídil, promítl divákům v prachatickém divadle. Zprostředkovaně jsme se tak mohli podívat na africkou přírodu, mezi místní kmeny, vodopády na Modrém Nilu,… Promítání komentoval zážitky, které tam spolu s ostatními zažil. Ale jak poznamenal, je tam spousta další míst, kam se nestihl podívat. Některé oblasti jsou více navštěvované a domorodci za návštěvu, fotografování požadují peníze. Domorodé oblečení pak už nosí před turisty. Jiné oblasti jsou civilizací více ještě nedotčené, jak dlouho to vydrží?
Revitalizované slatě jsme už kdysi navštivili, lákalo mě ještě, projít se kolem Vltavy. V kempu opravili jeden řopíků (bunkrů postavených ve třicátých letech, které měli chránit hranici). Je to jedno z míst, kde se skutečně bojovalo. Ovšem trochu jinak, než bychom předpokládali. Německé jednotky totiž na konci války využili pevností k obraně před Američany. Ze kempu jsem vyrazil stezkou podél Vltavy, přes most až do vísky Dobrá. Cestou jsem viděl nejedno pěkné zákoutí řeky, překvapili mě i pěkně zachované domky v Dobré. Rád bych se sem ještě vrátil v zimě. A ještě raději bych si Vltavu sjel na loďce. Tak třeba příště
Letos jsem s Luďkem zamířil do Volovic, kde se sešli přátelé koní, aby zakončili jezdeckou sezonu. Není to klasická Hubertova jízda, kdy se honí liška. Je to jen pohodová projížďka na koních. Na trase bylo připraveno několik překážek a každý se mohl rozhodnout, zda se je pokusí překonat. Kromě jezdců z koňmi dorazilo i dost diváků, kteří sledovali trasu pěšmo či autem. Připraveno bylo pohoštění. Poděkování Amazonkám.
Před odjezdem jsme nabrali dostatečnou zásobu vína pro nás, pro kamarády, známé…. A rozloučili se s naším vinařem. Trochu mi připomínal herce P. Trávníčka. Cestou domů jsme zastavili na zámku Vranov. Tento zámek se tyčí vysoko nad řekou a je moc pěkný. Kaple byla právě uzavřena, přesto jsme tam skrze mříže mohli nahlédnout. Asi nejhezčí částí zámku je pak sál předků.