V pátek jsme zašli za Radimem, pozval nás při příležitosti uzavření studia. Sraz byl u Sváti, rádi jsme zašli a trochu to jeho studium zapili.
Po dlouhém a suchém létě, nadprůměrně teplém podzimu dorazila o víkendu na Šumavu zima. Vrcholky kopců se zahalily do sněhové přikrývky a já vyrazil na první zimní procházku. Tentokrát byla jen krátká, zastavil jsem se na rozhledně na Svatém Máří. Fotek jsem moc nepořídil, ale ta atmosféra tam byla skvělá.
P. Martan zamířil letos do Kanady, aby ve svých cestách zaplnil dosud prázdné místo, které při výpravách po severo-západní části Ameriky zatím vynechal. Pořídil tam řadu snímků, převážně z kanadských národních parků. Mohli jsme tam sprostředkovaně zamířit do krajiny jezer, mohutných řek s četnými vodopády, ledovci, horami,…
Nedaleko Malenic je lom, který ovšem není přístupný. Škoda, dalo by se toho tam nafotit více.
Tento víkend se opět setkali přátelé a kamarádi Luďka Hitnause, který byl několik let správcem hradu Helfenburk. Na prvním nádvoří byla vystavena jeho fotka a lidé tu u ní zapalovali svíčky. Před krčmou pak bylo připravené pohoštění, povídalo se, vzpomínalo,… Na hradě s jeho zvláštní atmosférou, ti vytravalí i za svitu hvězd.
Vl. Hošek připravil další ročník promítání ve Štítkově – Svaté Máří. Tentokrát jsme si prohlídli snímky z Kyrgystánu, poté následoval film z Indie a na závěr jsme si prohlédli Knížecí Stolec – místo dříve nepřístupné, spadající pod vojenský újezd Boletice.
Podzimní mlhy mě nalákaly k návratu na Velký Javor. Loni nám vyhlídka moc nevyšla, tentokrát byl výhled lepší. Ba i Alpy z nich byly pěkně vidět. Ještě by si to chtělo trochu přivstat a zastihnout svítání, ….
Poté jsem zajel na Brčálník. Pro děti sem vede zážitková trasa, já se však vydal po naučné stezce. Krajina byla pěkně zbarvená, ovšem brčály nic moc. Udělal jsem ale odbočku k přečerpávací elektrárně, do které teče voda z Černého jezera.