Dvě promítání z cest po Albánii nabídlo strunkovické kino. Porovnat jsme tak mohli cestování ve dvou na motorce i expedici celé výpravy na kolech. Se svou manželkou vyrazil na cestu I. Novotný na motorce. Ten se v průběhu promítání přiznal, že obě nechtěně cestou poslal do příkopu. Zato strunkovický starosta Matějka přizval na cyklovýpravu víc sportovních nadšenců. Obě výpravy měly poněkud jiný pohled na úroveň tamních silnic. Diváky rozesmály originální glosy K. Matějky .
Sezóna na hradě Helfenburk započala minulý víkend. Příznivci historie si připomněli dobu minulou, kdy v jižních Čechách pobývaly cizí vojska. Až zásah Petra Voka dokázal vojska přimět k odchodu. Členové historických klubů na hradě rozložili sváležení, na hlavním nádvoří lahodně zavoněl i gulášek. Po obědě se zde odehrály dvě bitvy. K té první došlo na prvním nádvoří, obránci měli výhodu děla, strmého svahu, přesto však přesile podlehli. V druhá bitva se pak odehrála na hlavním nádvoří. Návštěvníci si na závěr mohli vyzkoušet ze zbraní vystřelit. Pozdrav do Plzně
K jedněm nejkouzelnějším potokům patří ten Roklanský, který se klikatí krásnou šumavskou přírodou a vytváří zde pěkné meandry. Podél ní se klikatí stezka, kterou přes zimu využívají především běžkaři. Opět jsem si nazul sněžnice a vyrazil s nimi na tůru. Z Modravy jsem šel směrem na Javoří pilu a odtud přes Tříjezerní slať zpět. Počasí přálo, jen s tím sluníčkem jsem ve foťáku trochu zápasil.
Druhou mou zastávkou byl Hammerský potok. Původně jsem měl namířeno jinam, ale na Modravě se zaparkovat již nedalo. Vyšel jsem z Antýglu a šel proti proudu. Za pomoci sněžnic jsem se dostal až k Horské Kvildě.
Využil jsem příležitosti a vyrazil na zasněženou Šumavu. Prvním mým cílem se staly Knížecí Pláně. Byl jsem tu už před léty, v létě. Tentokrát jsem si chtěl vychutnat zimní čarování přírody. Sněhu bylo spoustu, napadl čerstvý prašan. Chtěl jsem ozkoušet sněžnice, ale když jsem chtěl z prohrnuté cesty sejít na turistickou stezku, zapadl jsem po kolena. Sním byl moc měkký… Nedošel jsem až k místnímu zaniklému kostelu, kam jsem mířil, dorazil jsem jen k hostinci. Cestou se dvakrát objevila díra v mracích, jinak stále drobně sněžilo.
Radek se před lety rozhodl, že každý den pořídí jednu fotku ze svého okolí, kterou vystaví na svých webových stránkách. Dny, týdny, měsíce, ba i roky plynuly a fotografie přibývaly. Po deseti letech připravil promítání, na kterém představil průřez svou tvorbou. Z každého měsíce vybral 3 fotografie a promítání doprovodil hrou na kytaru Ivan Boreš. Fotkárna – deník