V neděli jsme zamířili k domovu. Nejdříve jsme se ovšem zastavili ve sklípku, abychom si vyzvedli to, co nám zachutnalo. Cestou zpět jsme udělali zastávku a navštívili hrad Bítov. Chtěli jsme se podívat i na nedalekou zříceninu, žel nebyla ještě otevřena. Po obědě jsme se rozjeli podél Dyje směrem do Čech. Ovšem návštěva se nám tak zalíbila, rádi bychom z toho udělali tradici 
V sobotu jsme zamířili do Pálavských vrchů. Všude kolem roviny, ze kterých vystupují tyto kopce. My se vydali do Pavlova, odkud jsme stoupali ke zřícenině Děvičky. Je odtud pěkný výhled na Nové Mlýny. Pokračovali jsme po stezce na další zříceninu Sirotčí hrádek. I ten nabízí pěkný výhled do krajiny. Cesta procházela pěknou přírodou, chráněnou krajinnou oblastí. Večer jsme se vypravili na domluvený košt do sklípku. Každý si tam našel to své
Ve čtvrtek v podvečer jsme vyrazili na Moravu, neb nám jejich vínko zachutnalo. Ubytováni jsme byly v pěkném penzion poblíž Mikulova, dokonce i bazén jsme měli k dispozici. Penzion sice neměl vlastní sklípek, přesto o nás bylo postaráno, vínko bylo připraveno. A tak jsme již první večer začali koštovat. Druhý den jsem si přivstal a zajel na nedaleké Nové mlýny zachytit svítání. Díky ustupující oblačnosti mělo sluníčko drobné zpoždění. Ale vyplatilo se počkat. Ovšem víčko objektivu nejspíš plave do Černého moře. O něco později jsem se cestou zpět do městečka zastavil a počkal na druhé svítání, tentokrát nad pálavskými vrchy. Ty byly v té chvíli zahaleny do mlhy a vytvořily pěknou kulisu. Opravdu druhé svítání během jednoho rána. Byl jsem střízliv. Zatímco ostatní ještě spali, zašel jsem se projít ještě k místním sklípkům. Jen pár z nich mělo kouzlo minulosti, brizolit, charakter chat těm ostatním nesvědčil. A už vůbec mě neoslovil sklípek v moderním umění. Brrrr. Pak jsem zašel do místní pekárny a ostatním koupil čerstvý koblížek. Společně jsme se vydali do Mikulova. Nejprve jsme vystoupali na Svatý kopeček, poté zamířili do místních jeskyní. Ty již před lety přišly o svou krápníkovou výzdobu a nová tu již nepřibude. Ale i tak mají své kouzlo. Na náměstí jsme zašli něco dobrého pojíst. Část pak jela do Lednice, my ostatní jsme dali přednost Valticím. Trochu jsme zabrouzdali do místního parku. Ale chtělo by to kolo, ten park je příliš rozlehlý. Pak jsme zašli ještě do zámku, kde jsme se podívali na výstavu replik královských korun. U kolonády nás pak zastihnul déšť. Zuzka za námi přijela a v podvečer dorazili i Eva se Zuzankou.
Na dalším ročníku Fota na provázku se sešlo přes 30 fotografů. Úvodní slovo na vernisáži si vzal Karel Matějka se svou dcerou. Ten poznamenal, že v řádném termínu se přihlásilo jen 13 autorů. Tak mu nezbylo než opět rozeslat výhrůžné maily. Za nás autory mohu jen přislíbit, my už jiní nebudem. Poté již návštěvníci zamířili do sálu, kde si mohli fotky prohlédnout. Každý z autorů mohl na jakékoliv téma vystavit 10 snímků a navíc ještě jednu fotografii na téma „Máme rádi zvířata“ Program byl v podvečer doplněn koncertem, na kterém zahrála i skupina Plastic people of the universe. V neděli pak v kině promítly dva filmy z produkce Karla Matějky, zaměřené na výpravy do zahraničí, doplněné jeho osobitým humorem. Na závěr došlo na vyhlášení cen odborné i laické poroty. V sekci zvířat to u poroty vyhrály Krávy v mlze, u diváků prezident Zeman.
Již v týdnu se na zámeckém nádvoří začaly točit atrakce, většina akcí však byla připravena na víkend. V sobotu na náměstí byl připraven open air festival, na kterém zahrálo několik kapel. Naše ulice se však sešla v pivovaru, kde Pavel připravil drobné pohoštění. Nesešli jsme se tu sice všichni, zato se tu sešli naše tři generace. Popili jsme, pohovořili, zavzpomínali na staré časy…. A na závěr jsme se zašli ještě podívat ještě na náměstí. Jak v pivovaru, tak na náměstí se sešlo spoustu lidí a hasiči se v bufetu museli rychle otáčet. V neděle samotná patřila tradičním trhům, které však byly poněkud chudší, stánkařů přijelo méně. Co se týče počasí, to o víkendu moc nepřálo, byla pěkná zima.
Konec druhé světové války si připomněli i ve Vimperku. Diváci si mohli nejprve prohlédnout vojenskou dobovou techniku. Poté byly i pro ně připraveny dvě ukázky. Ta první se zaobírala vyvolaným potyčkám v pohraničí a jeho pozdějšího záboru. V ní se český četník zastal českých žen, které napadali sudečtí němci. On sám pak musel čelit jejich přesile a uchýlit se na radnici. Město pak obsadilo německé vojsko. V druhé části předvedli vojáci fiktivní bitvu z konce druhé světové války. Nejprve vyzval zástupce obyvatel spolu s českým četníkem německé vojáky ke kapitulaci. Ti se odmítli však vzdát. Němcům pak přijeli posily. Americké jednotky dorazili do města, museli se utkat se silnou obranou.
