Na závěr dovolené jsem se vypravil na návštěvu na Moravu. Cestou jsem jel přes Břeclav, na kterou nemohu jen tak zapomenout. To město bych s chutí srovnal se zemí a postavil znovu. Takovou zácpu nemá snad ani Praha. V koloně jsem jel přes celé město, v jejím počátku jsem průměrně ujel 50 metrů a pak dalších 5 minut stál na místě. Děs. Ale zpět k dovolené. S programem nám trochu čáru přes rozpočet udělalo počasí, vládu převzal podzim. Zastavili jsme se v ne moc známé  zoo pro papoušky. Není to sice zoo velká rozlohou, ale patří k nejlepším v chovu papoušků a mají opravdu velký rozsah chovaných druhů. Ve chvíli, kdy začali dostávat krmení, ozval se poměrně velký skřehot.

[View with PicLens]

Ke Křemelné jsem se vrátil i z druhé strany – od Frauenthalu, z druhé strany řeky. Pěkně jsem si zafotil, řeka zde pomalu pluje meandry, někde i čiří mezi menšími kameny…

[View with PicLens]

Večer jsem se zastavil na Špičáckém Sedle, odtud je to jen kousek k Černému jezeru. Počkal jsem si na měsíček a pokusil jsem se něco nafotit. Nebyl přesně tam, jak jsem si představoval, ale déle jsem čekat nemohl. Ráno jsem chtěl vyrazit na Moravu.

[View with PicLens]

Vrátil jsem se na Křemelnou, neb jsme velmi zajímavý kousek vynechali. Řeku jsme totiž nepřebrodili, před mostem obešli úsek horem a peřejím se tak vyhli, což je škoda.  Z druhé strany je ovšem přístupná, jako druhá zóna. K peřejím jsem nakonec dorazil. Křemelná tu protéká mezi velkými kameny a voda pěkně hučí. O kousek výš opět zase  tiše plyne v meandrech. Křemelná patří k nejhezčím šumavským řekám. Pěkně jsem si zafotil.

[View with PicLens]

Podruhé jsem o dovolené jsem zamířil na Třeboňsko, tentokrát k Suchdolu. Kousek odsud je další pěkné místo na projížďku, po rovince mezi rybníky…. Jo, to se to šlapalo A dobrý gáblík k tomu.. Tedy ten jsem si dal o kousek dál, neb vyhlídnutá gáblíkovna měla zavřeno. A samozřejmě jsem nemohl vynechat pískovny. Vrátil jsem se na legendární Cep, kde jsme se již před léty zastavili, ovšem tehdy jsme se nesmočili. Voda byla opět čisťounká, teplá, přímo lákala. Tentokrát jsem neodolal. Při hladině více než teplá, níže trochu chladnější, skvělá kombinace. Ani se mi z vody poté nechtělo.

[View with PicLens]

Dalším  vrcholem, který jsem ještě nenavštívil je Pancíř. Zastavil jsem na bývalé Gerlově Huti a vydal se do kopce. Cestou jsem se stavil u pramene Řezné. Na Pancíři jsem nejdřív zašel na rozhlednu. Pozdně letní opar nedopřával ideálnímu výhledu, přesto byly okolní kopce dobře vidět. Ovšem na focení to nebylo ideální. Po krátkém občerstvení jsem se pokračoval na Šmauzy a do Novém Brunstu. Obě místa, stejně jako  Gerlova Huť patřily v historii sklářství. Žel sklárny v průběhu času zanikly. Z Nového Brunstu je pěkný výhled na Pancíř, po louce se tu pěkně klikatí Slatinný potok.

[View with PicLens]

Zkusil jsem i trochu adrenalinu, zavítal jsem do lanového parku na Libín. Už ten čas byl trochu adrenalinový, s bouřkou v zádech, mezi stromy přivázat se k ocelovému lanu… Přiznám se, že výšky nejsou právě můj koníček. Zkusil jsem tu základní trasu, některé překážky jsem trochu rozdýchával, ale nakonec se mi je podařilo zdolat.

V sobotu podvečer, když už teplota trochu poklesla, jsem zamířil do Kašperských Hor, kde suspořádali historické slavnosti. Ty se konaly na počest Karla IV. Byly dvoudenní, v rámci nichž do Kašperských Hor dorazila i karavana se solí. Kašperské Hory byly na jedné z větví solné Zlaté stezky. Když jsem na slavnosti dorazil, právě se hrála na pódiu pohádka pro děti. Pod kostelem byly k vidění různá řemesla  a za ním se rozprostíral trh. Karel IV se pak spolu se svým doprovodem vydal za město, kde se na louce konal rytířský turnaj. Utkalo se tu několik rytířů na koních, došlo i na utkání s dřevci. Pak se děj opět vrátil do centra. Náměstí spontánně roztančila hudbou Miritis, pěkné šermířské představení předvedla Gotika, tanec s ohněm Althea, své umění i praporečníci s bubny, k vidění byla ohňová show a závěr pak patřil ohňostroji. Byl jsem mile překvapen, akce menšího rázu, ale moc podařená.

[View with PicLens]

Další den dovolené jsem se vydal na již třetí procházku divočinou, tentokrát na modravské slatě. Vyšli jsme z Modravy, první naší zastávkou se staly revitalizované Cikánské slatě. Oproti mé první návštěvě, vypadaly již zajímavěji. Poté jsme odbočili na Studenou horu, překročili Roklanský potok a  došli jsme až k Roklanské chatě. Ta patřila klubu Českých turistů a v  současnosti chátrá. Cestou zpět jsme sledovali tok Roklanského potoka. Cesta byla náročnější, museli jsme překonávat řadu popadaných stromů. Mimo jiné jsme se podívali i na Mlynářskou slať. . Moc pěkný výlet.

[View with PicLens]

Před lety jsme vylétli ze základní školy,  ale jako by to bylo teprv nedávno. Využili jsme příležitosti se sešli jsme se, abychom trochu zavzpomínali na naše školní alotria, ale hlavně si popovídali, dobře se pobavili, trochu si i zatančili,…. I paní učitelka Jindřiška Koubová mezi nás přišla, bohužel paní učitelka Lejsková nemohla.  Já si sraz opravdu užil a nemohl si přitom nevšimnout, jak naše spolužačky v krásné růžičky rozkvetly. Řekl bych, že  i ostatním se líbil, však ti poslední odcházeli až v půl sedmé

Řidiči se konečně dočkali otevření křižovatky u Těšovic. Klasické křížení bylo změněno na kruhovou křižovatku. Odpadlo tak nebezpečné křížení silnic a mělo by to urychlit průjezd v době odpolední špičky.