Nejprve připomněl správce hradu J. Pižl historickou událost, která se stala motivem této akce. Ferdinand II Habsburský se nepohodl roku 1610 svým bratrem Matyášem a českými stavy. Leopold Pasovský najal přes 10 000 žoldnéřů, kteří příští rok na jaře pronikli do Čech. Po neúspěchu u Prahy se stáhli do jižních Čech. Jejich žold však zůstával nevyplacen, začali kraj plenit. Petr Vok chtěl zabránit dalším škodám, navíc se začala blížit sklizeň a hrozilo, že by o ni obyvatelé přišli. To by pro jižní Čechy mělo tragické následky. Petru Vokovi se podařilo vyjednat vyplacení vojska, sám se podílel půlkou na celé sumě. Vojsko odtáhlo a kraj byl zachráněn.
Členové historického klubu v areálu předvedli ukázku jeho dobývání. Nejprve se útočníci museli probýt mezi brány, poté se obránci stáhli na hlavní nádvoří. Majitel hradu se však odmítl vzdát. Obránci byli v menšině, měli však výhodu menšího děla. Útočníci užili nejprve opět palných zbraní, pak přišly na řadu i osobní souboje sečnými zbraněmi. Nakonec byl hrad dobyt. Účastníci se domluvili, že předvedou ještě jednu kratší ukázku. Při ní byl počet útočníku nižší než obránců. Útočníci své snahy o dobytí nakonec vzdali, vzali raději útokem místní krčmu. Rozhořčení obránci je pak stříleli z hradeb do zad.
Po bojové ukázce se zájemci mohli zbroj prohlédnout, členové klubu předvedli obsluhu děla, popovídali o tehdejší době a odpovídali na otázky diváků.
