V sobotu odpoledne se na zřícenině hradu Helfenburk opět sešli příznivci historie. Tentokrát na pokračování akce Pasovští pod Helfenburkem II.

Na počátku kastelán J. Pižl připomenul dobu, do které jsme se přenesli. Dobu konce vlády Rudolfa II, kdy Leopold Pasovský najal 10 000 žoldnéřů, kteří pronikli do Čech. Po neúspěchu při proniknutí do Prahy (Starého a Nového města) se stáhli do jižních Čech. Žoldu se však nedočkali, začali plenit kraj. Hrozili, že pokud nedostanou své peníze, proboří hráze rybníků a způsobí záplavy. Kromě toho zde bylo i riziko, že by obyvatele připravili o nadcházející úrodu a kraj by postihl hladomor. Petr Vok ve svých sedmdesáti letech začal z obavy o osud kraje vyjednávat. Podařilo se mu sjednat zaplacení žoldu. Sám nechal přetavit část rodového pokladu a tyto peníze pak tvořily nemalou část zaplacené sumy.

V druhé části představili členové historického klubu Landfrýd Plzeň svou výzbroj. Diváci se dozvěděli, jak se zbraně vyvíjely a zejména jak se ovládaly. I něco ze života žoldáků.

V té třetí pak předvedli dobývání hradu. Nejprve vyzvali jejího pána, aby se vzdal. Ten to však odmítl a tak nezbylo, než na hrad zaútočit. Nejprve hrad ostřelovali a poté zaútočili meči. První útok obránci odvrátili, až při tom druhém se jim podařilo hrad dobýt.

Po ukázce odpovídali členové klubu na otázky diváků. Kdo chtěl, mohl se s nimi vyfotit.

[View with PicLens]

Netolické závodiště ožilo v půlce srpna, sešli se zde příznivci jezdectví. Na startu rovinných a překážkových závodů dorazilo řada jezdců a koní. V sedle jsme mohli vidět např. Dušana Andrése, Lukáše Matuského a Marcela Nováka, mezi trenéry Radka Holčáka. V pedoku si mohli diváci koně prohlédnout před samotným závodem, tribuna byla plná. Na své si přišli i ti, kteří rádi sází.  Při závodech došlo naštěstí k jedinému pádu, který se obešel bez zranění.

[View with PicLens]

V pátek jsme podnikli menší oslavičku. V práci jsem se trochu seknul, takže přípravy do poslední chvíle… Ale zvládlo se a oheň se rozhořel, vínko, pivo teklo … a zakousnutí také bylo. Hlavní bylo, sešli jsme se, pobavili…. Kolem jedenácté se začalo na obloze blískat, postupně ze všech stran. Vítr začal nabírat na síle a deset minut před dvanáctou padly první kapky. A cestou domů už i kroupy. Co bouřka přinesla, se dočtete na článku níže…. Ale nyní bych chtěl všem ještě jednou poděkovat za přání, dárky a příjemnou atmosféru.

Na začátku léta přešla nad Vlachovem Březím bouřka, která polámala nejeden strom. Po druhé se objevila ke konci prázdnin. V pátek po jedenácté hodině večer se na obloze začalo blýskat, čím dál častěji. Začal vát vítr, který postupně nabíral na síle. Deset minut před půlnocí již střídal blesk druhý, začalo prudce pršet a padat kroupy. Na silnice začaly padat větve, stromy, docházelo k výpadkům proudu. Ráno se začaly sčítat škody. Řada popadaných stromů zůstala ve směru na Újezdec, ve směru na Libotyni byl stav mnohem horší. Hasičům a silničářům se podařilo cesty zprůjezdnit, energetici obnovili dodávky proudu. Za Vlachovem Březí u Libotyňského potoka došlo k devastaci části lesa, stejně tak v lese nad Lštěním. Při vstupu do lesa dbejte zvýšené pozornosti, raději se těmto lokalitám vyhněte. Škody po bouřkách zaznamenaly na více míst Jihočeského kraje. Hodně stromů popadalo u Stožce, na Lipensku, Strážného a Boubína. Na nejpostiženějších místech se zvažuje kvůli nebezpečí vyhlášení zákazu vstupu do lesa.

[View with PicLens]

Jeden z vrcholů Šumavy, na kterém jsem ještě nebyl je Ostrý. Z Hamrů jsme vyšli po turistické cestě podél dvou zaniklých skláren… až na samotný vrchol. Cestou se nám naskytlo několik pěkných výhledů. Ovšem ty nejhezčí byly ze samotného vrcholu, který se nachází na česko-německé hranici za Železnou Rudou. Před samým vrcholem nás turistické značení trochu zmátlo a my se dali přímo na vrchol, za ostatními. Nečekaně jsme tak vylezli přímo na terase restaurace. Zašli jsme se podívat ještě o kousek dál…. na Malý Ostrý. Cestou jsme koštovali místní dobré borůvky. Na zpáteční cestě jsme udělali drobnou odbočku a krátce se zastavili u Bílé strže, šumavského nejvyššího vodopádu. Autem jsme nakonec ještě krátce zastavili na Nýrské přehradě.

[View with PicLens]

V červenci se několikrát v podvečer při západu slunce obloha zahalila do červených barev. Využil jsem příležitosti a z několika sousedních kopců jsem se pokusil ty chvilky zachytit….

[View with PicLens]