Chtěli jsme se podívat i na větrný mlýn v Kuželově. Cestou nás zdržela objížďka a přestože na internetu jsme přijeli včas, na prohlídku jsme se nedostali. Cedule na dveřích hovořila jinak. Mlýn jsme si tak mohli prohlédnout jen zvenku. Zpátky jsme jeli raději jinou cestou, která nás zavedla k rozhledně na Javorníku. Neodolali jsme a přes vítr se vydali k vrcholu.
Pouť ve Vlachově Březí připadla na minulý víkend. Pouťové atrakce obsadily celé zámecké nádvoří a od půlky týdne lákaly ke svezení. Návštěvníci si mohli při pouti prohlédnout rekordní počet výstav – 6. Čtyři se nacházely v Panském pivovaru : Myslivecká výstava, stálá expozice tří generací malířů Bošků, Výstava volyňské umělecké školy a Fotografové od Vlachova Březí. Další dvě připravily ve škole: Výstava malíře Matulky a Obrazy Vlachova Březí. V sobotu odpoledne byla připravena pouťová zábava. V neděli pak slavnosti pokračovaly mší a trhem. Na ten letos dorazilo poněkud méně stánků i návštěvníků. Pouť se sešla ve stejný termín jako pouť v Nepomuku, navíc jí předcházela pouť v Šumavských Hošticích a následuje vzápětí ve Vimperku. Ale i tak jsme si ji dobře užili.
Evě se podařilo domluvit prohlídku dílny, která se zabývá modrotiskem. Tato dílna patří mezi nositele tradic. Ochotná paní nám ukázala jednotlivé fáze výroby, děti kladly zvídavé otázky a na závěr nejedni něco pěkného zakoupili.
Dvakrát jsme zamířili do malebných sklípků v Petrově zvaných Plže. Poprvé nám to moc nevyšlo, byl zde den otevřených sklepů, lidí spousta, mezi námi hodně řidičů a děti, takže jsme po krátké prohlídce prchli. Ale několik z nás se sem přeci jen vrátilo o den později a mohli jsme si je v klidu projít. A stálo to za to. 
Jen ta obsluha v blízké restauraci nějak nestíhala i trošku větší počet návštěvníků 
Několikrát se naše kroky upřely k Baťovu kanálu. Nejprve jsme se kolem něj prošli ze Strašnice do Petrova, pak jsme podél Moravy chtěli dorazit k jeho konci a lodí zpátky. Stezka nás však k břehu moc nezavedla, nejhezčí část byla dokonce oplocena a nakonec nás zavedla velmi frekventovanou cestu. Škoda. Ke kanálu jsme s dětmi raději nepokračovali a do cíle dojeli autem. Ozkoušeli jsme i plavbu lodí, ta nás provezla na obě strany kanálu. Pak jsme zajeli i výklopně. Tato unikátní budova umožňovala vyklopit celý vagon přímo do lodi.
I letos jsme neodolali a vyrazili na Moravu ke sklípkům za dobrým vínkem, přírodou, památkami,… a pohodou. Tentokrát naše kroky vedly do Radějova. Tam na nás čekaly dva domky, chatka a velká zahrada, kde děti mohly dovádět. Přes den jsme jezdili po výletech, večery trávili při ohni, grilování a dobrém vínku.
