Na kratší dovolenou se tu u nás zastavili Zuzka s Danem a Evičkou. Dan si pro nás připravil výlet do Bechyně. První naší zastávkou se stalo nedaleké údolí sevřené vysokými skalisky a protékající Židovou strouhou. Opravdu malebná příroda, škoda jen, že díky suchu voda ve strouze vysychala, místy vytvářela drobná jezírka, místy jsme chodili po suchém dně. Sem se ještě určitě vrátím, až bude vody více.
Pak jsme si prošli Blatnou, vyšli na tamní věž, odkud je pěkný výhled na okolí. Nahlédli jsme i do světnice hlásného. Po obědě jsme se prošli centrem a došli z druhé strany k Židově strouze. Tentokrát po lávce nad vodou uchycené ke skalní stěně.

[View with PicLens]

Tento víkend si Vlachovo Březí připomnělo 150 let od povýšení na město a 480 let od povýšení na městečko. Pokud bychom v jeho historii více zapátrali, první písemná zmínka pochází již z roku 1274. Ovšem historie je ještě o kousek delší, při stavbě plotu tu byla nalezena nádoba, jejíž stáří stanovili historici na 3000 let.
Program slavností se odehrával na zámeckém nádvoří. Dopoledne tu vystoupili žáci a absolventi Základní umělecké a mateřské školy, kteří předvedli to nejlepší, co se naučili. Zpívali, hráli i tančili. Odpoledne převzal štafetu folklorní soubor ze Strakonic. Poté se dočkali i naši nejmenší, přijelo za nimi loutkové divadlo. Ze Strakonic nepřijelt jen muzikanti, ale dorazili i veteráni. K vidění byl např. policejní žigulík, embéčka, velorex, … ale i motorky ČZ. Starosta všechny návštěvníky přivítal, připomněl významná data z naší historie a popřál všem dobrou zábavu. Kdo chtěl a nezaváhal mohl okoštovat nové pivo, které se u nás v Panském pivovaru zanedlouho bude vařit. Program doplnili i šermíři a krásná šermířka, kteří předvedli několik soubojů. J.K Horák pokřtil svou novou knihu věnovanou Vlachovu Březí. K prohlédnutí byl i Panský pivovar a 3 výstavy v něm nainstalované ( Obrazy malířů Bošků, výstava o Vlachově Březí a derniéru měli Fotografové od Vlachova Březí). Na pódiu vystoupila také vimperská dechovka, která zahrála klasické i nové skladby. V podvečer pak ještě doprovodila kozla, kterého řeznický cech dovedl ke kostelní věži. V dřívějších dobách lidé obětovali kozla shozením z věže. Věřili, že krev takto obětovaného kozla má léčebné účinky. Milovníky zvířat mohu ujistit, že z kostelní věže byla shozena jen atrapa. Program zakončil večerní koncert. V neděli pak bylo možné na závěr navštívit varhanní koncert v místním kostele.

[View with PicLens]

S trochou se zpožděním se vracím ke nevšednímu sportovnímu zážitku, k akci, která se konala na začátku léta v Českých Budějovicích. Byl to již několikátý ročník běhu, při kterém lze zažít spoustu legrace. Tedy pokud máte smysl pro humor. Na trati bylo 5 stanovišť, na kterých dostávali běžci barevnou sprchu. A že mají sami organizátoři smysl pro humor, dokázali i oni v závěru akce. To už házeli barvou sami po sobě. Jen varování pro fotografy, i při použití dlouhého skla a větší vzdálenosti od stanoviště, nezabráníte tomu, aby jste i vy měli fotoaparát v barvě

[View with PicLens]

O srpnové neděli jsme s Milanem vyrazili na projížďku na kolech. Vyjeli jsme z Prachatic. První naší zastávkou byl Bavorov, kde shodou okolností byla právě pouť. Ta však nebyla naším cílem, my jsme si chtěli pochutnat na místní zmrzlině. Pokračovali jsme na Kratochvíli, tam jsme se stavili na oběd a poté pokračovali na Holašovice. Horko pracovalo, zastavili jsme se na osvěžení místní hospůdce. Při té příležitosti jsme se prošli po návsi. Vždy, když jsem se tu stavil, konaly se trhy, náves byla plná lidí a trhovců. Tentokrát jsme si mohli domky v klidu prohlédnout. Poté jsme se krátce stavili u menhirů a zadem jsme se začali vracet do Prachatic. Přes Sedm chalup, kterých bylo ovšem víc, takže by se měli vlastně přejmenovat. Krátce jsme se zastavili ještě v Kuklově a přes Smědeč a Chroboly zpátky. Cesta se ještě opravovala, jeli jsme mimo provoz. Kopec do Chrobol byl náročnější, došla nám i voda. A všechno v Chrobolech zavřeno. Naštěstí jsme to pak do Prachatic měli skoro z kopce. Nakonec jsme ujeli 79 kilometrů, což ani nebylo naším plánem. Pro mě rekord. Překvapilo mě, že jsem druhý den neměl tuhé nohy.

[View with PicLens]