Již po devatenácté se vydal vlak z Vimperka na svou tradiční jízdu na Kubovu huť. Cestou ho provázely masky a ve vlaku panovala dobrá nálada. Na nejvýše položené stanici čekalo na cestující překvapení, silvestrovské sněžení. Ti odvážní se vydali dále směrem vzhůru až na samotný vrchol Boubína. Převážná část vzhledem k nepřízni počasí jela po občerstvení opět zpět.
Adventní čas byl ve Vlachově Březí zahájen slavnostním rozsvícením vánočního stromku. Tomu předcházel zvonečkový průvod. Na jeho začátku zazpívali žáci základní umělecké školy a žáci základní školy několik vánoční písní a koled. Poté se vydal průvod za zvonění zvonečků k náměstí.
Na něm byl poté rozsvícen vánoční strom, kostelní věž, kašna a další výzdoba. Z kostelní věže na závěr zazněla poslední koleda.
Těsně před vánoci si mnozí zašli poslechnout Českou mši vánoční v kostele v podání pěveckého sboru Česká píseň z Prachatic.
Na štědrý den se sešlo spoustu posluchačů u kostela, aby se zaposlouchali do vánočních koled, někteří si je s nimi i společně zazpívali. Komu byla zima, u stánku bylo něco dobrého pro zahřátí. Většina si sebou domů odnášela betlémské světlo.
Pěkné vánoční dárky, milé dárky pod stromečkem,
do Nového roku spoustu štěstí, zdraví a lásky,
nechť Vám svítí dobré světlo na cestu
Přesně před sto lety přijel T. G. Masaryk do Československa. Jeho příjezd si připomněla Česká obec legionářská spolu s dalšími nadšenci historie, když rekonstruovala jeho cestu. Do Českých Budějovic přijel vlak tažený parní lokomotivou a v 15. hodin 33 minut z něj T. G. Masaryk vystoupil. Doprovázela ho jeho rodina, sokolové, legionáři a zástupci několika zemí. Po krátkém přivítání na nádraží nasedl do připraveného kočáru, který ho v doprovodu legionářů dovezl na náměstí Přemysla Otakara II. Tam byl přivítán zástupci města. Druhý den pak pokračoval ve své cestě před Tábor ku Praze až na Václavské náměstí.
Rád se vracívám do Českého Krumlova, raději však mimo sezonu. Přesto jsem v centru potkal nejednu výpravu turistů, ale mnohem méně, než v létě. Tentokrát jsem se nejprve stavil v místních klášterech. Prošel jsem si tu část, která je věnována pohádce Byl jednou jeden král. Jak mě průvodkyně informovala, moc kostýmů se nedochovalo, řada z nich se používala v dalších filmech … Poté jsem se vydal za hlavním cílem a tou byl fotoateliér p. Seidla. V něm se před lety našlo mnoho dochovaných starých pohlednic, z nichž některé teď vycházejí i knižně. Projít se nechá celou budovou, kanceláří, laboratořemi, kopírovací částí, bytovou částí í samotným ateliérem. Na půdě pak byly snímky skladovány. Návštěvu mohu jen doporučit. Počasí moc nepřálo, přesto jsem se nakonec vydal na krátkou procházku městem.
Minulý týden jsme se synovečkem vyrazili do Prahy. Prošli jsme se centrem, podívali se na opravený orloj, Karlův most a Pražský hrad. A samozřejmě jsme nemohli vynechat vánoční trhy. A copak se Ráďovi nejvíce líbilo? Pikador, horká čokoláda a lívance. 
Tak alespoň pár snímků pořízených z improvizovaných stativů.
Hned další večer po Nahořanech jsem zamířil do Strunkovic. Tentokrát se žezla promítání ujal Karel Matějka, který se svou rodinou a kamarády podnikl expedici k Bajkalu. Upřednostnili tam túry do krajiny. Na nejedné z nich našli stopy medvědů, včetně jejich voňavého pozdravu. To by ani nebyl Karel, aby toho nevyužil k jeho glosování. “ Vzhledem k smradu, vlhkosti a jízlivosti, myslím, že tu byl okolo 4-5 hodiny ráno. Dej vedle botu. No jo, je to osmička.“ Jelikož se sem Karel již několikrát předtím vypravil, všímal si změn. Na jedné straně nové asfaltky, které se mají přivézt další turisty, …. na druhé straně poslední dvě ještě fungující čističky odpadů, klesající hladiny Bajkalu, počtu ryb …
Na prosincové promítání si Vláďa Hošek připravil na úvod snímky z cest do Kazachstánu, Kyrgystánu. Samotný začátek jsme nestihli, akce se kryla s vánočními trhy v Chlumanech. Ale moc velké zpoždění jsme neměli. Po něm přišly na řadu snímky z Indie, jeho východní části. Jak autorka předeslala, tato oblast ji neoslovila. Samotné se jí líbí západní část a její příroda. Jižní část je hodně zalidněna, znečištěna všemožnými odpadky …
Advent je v plném proudu, řadu náměstí zaplnily vánoční trhy. Ten v Chlumanech je již vyhlášený svojí atmosférou. Po setmění se tu rozsvítí stánky, trhovci nabízejí převážně rukodílné výrobky, zni koledy a k tomu všemu si můžete dát něco dobrého. Ani my jsme letos neodolali a vyrazili sem. Letos bylo trochu víc mrazivo, o to více se to chtělo zahřívat. U nás zvítězil vánoční punč od místních hasičů.
2. prosince 1805 se odehrála u Slavkova bitva tří císařů. Utkala se tu francouzská vojska včele s Napoleonem proti vojsku ruskému s Alexandrem I a rakouskému s Františkem I. Přestože francouzská armáda byla méně početnější a měla i méně děl, podařilo se Napoleonovi obě armády porazit.
1. prosince tu se konal další ročník rekonstrukce bitvy. Tentokrát však doznala drobných změn. Napoleon se z důvodu onemocnění omluvil a nedorazil. Pořadatelé využili příležitosti a závěr rekonstrukce trochu upravili. Aby to vojákům ruské a rakouské armády nebylo líto, že každý rok prohrávají, nechali je výjimečně vyhrát. Samotné rekonstrukce se zúčastnilo přes 1100 vojáků, 80 koní a několik děl. Na bojišti i mezi diváky bylo slyšet němčinu, francouzštinu, italštinu, ruštinu … Přes mrazivé počasí se sem přijelo podívat spousta diváků. A ta podívaná stála zato. Když zazněla salva zbraní, bojiště zčásti zakryl dým…
