Roku 1538 povýšil český král Vlachovo Březí na městečko. Zároveň získalo právo várečné. Obecní pivovar stával nedaleko kostela, panský pivovar byl založen o něco později. Jeho první zmínky pocházejí z roku 1623. Na konci 17. století byl pivovar rozšířen do současné velikosti. Ve dvacátých letech Herbersteinové díky pozemkové reformě přišli o část pozemků, pivovaru se již nedařilo konkurovat větším pivovarům ve Volyni, Prachaticích a Vimperku. Jeho činnost byla ukončena roku 1924, kdy byl pronajat jen jako sklad piva. Později v areálu fungovaly Státní statky.
Po revoluci došlo k zániku Státních statků a nárok na restituci byl soudy zamítnut. Pivovar tedy připadl městu. Městu se podařilo budovu pěkně zrekonstruovat. Vznikl tu menší sál s hospůdkou, obřadní sál, galerie a další výstavní prostory pak v podkroví. Interiér nejstarší části zůstal neopraven a čekal na svou příležitost. Občané a radní přemýšleli, jak činnost pivovaru opět obnovit. Až Radek Arnošt přišel se svou vizí menšího pivovaru, kterou se mu podařilo zrealizovat. Ke spolupráci si zvolil sládka Jaroslava Havlátka, kterého nadchl pro svůj plán. Společně pak testovali po několik měsíců recepturu, kterou nyní dotáhli ke zdárnému úspěchu. Zakládají si přitom na českých tradicích, surovinách a místní vodě. Pivo nepasterizují ani nefiltrují, aby si lidé mohli užít jeho plné chuti. A že pivo Březí koza lidem chutná, se přesvědčili při slavnostním otevření pivovaru.
Slavnostní zahájení si nenechal ani ujít další z spoluautor, architekt David Vávra, se kterým se společně snažili propojit historii se vznikajícím pivovarem. Zakladatelé oslovili místní občany, aby jim pomohli s výběrem jména. Nakonec se všichni tři shodli na názvu Březí koza. Autorka jména byla odměněna poukazem na 100 piv.
Zároveň s otevřením provozu vydalo město další knihu, tentokrát s názvem Historie panského pivovaru ve Vlachově Březí. Jeho autorky L. Kropáčková a H. Dvořáková ji si spolu s panem Arnoštem a Havlátkem společně pokřtili, čím jiným, než světlým ležákem Březí kozou. Kniha je doplněna snímky pivovaru, plánky z jeho úprav a dalšími historickými prameny. Její autorky neváhaly a vydaly se za zdroji až do Zemského archivu v Litoměřicích.
V rámci programu pak vystoupil spolek Libín a závěr patřil skupiny Kyb Band. Pohoštění doplnila místní pražírna kávy NEBE-SKY s spolu s řeznictvím pana Zdeňka.
Majitelé pivovaru by rádi dodávali pivo do místních hospůdek, i těch v okolí. O vlachovobřezské pouti budeme moci koštovat další ležák, tentokrát polotmavý. Sládek přislíbil, že v průběhu roku bude možné okoštovat i několik speciálů. Máme se tedy na co těšit. Nezbývá než popřát majitelům, aby se jim dařilo, našlo si cestu k zákazníkům a těm, aby zachutnalo.
