Se synovcem jsme zajali také na pouť do Plané. Sešli se tam šermíři a předvedli pěkné vystoupení. Zbraně zdatně ovládali a navíc smysl pro humor rovněž měli, takže jsme se dobře pobavili.
Na konci léta jsme podnikli tradiční cyklovýlet. Tento rok jsme zvolili oblast Novohradska. Nejprve jsme zajeli do Terčina údolí s kouzelnou přírodou, dozdobenou vodopádem. Trochu nás zaskočily opravované mosty, proto jsme pro překonávání vody museli zaimprovizovat. Krátce jsme se zastavili u tvrze Cukštejn a pak jsme pokračovali na Zevlův mlýn. Nahlédli jsme i zámek a k hrobce Buquoyů. Druhým naším zastavením byly Suchdolské pískovny. Na kole jsme dojeli na opuštěnou pískovnu Dravčice a na závěr jsme si zaplavali pískovně. Byl to jeden z posledních dnů ke koupání. Voda již byla o něco chladnější, ale stála zato.
Minulý víkend si Dobrovolný hasičský sbor ve Vlachově Březí připomněl významné jubileum, 130 let od svého založení. K prvnímu zásahu vyjel do sousedních Chluman. Od té doby se sbor značně rozvinul. Byla pořízena nové stříkačky, i když i ty by již zasloužily obnovu. Hasiči rovněž přestavěli svou základnu. Dodnes vyjíždějí k řadě zásahů, k požárům, povodním, polomům … Proto si také zasluhují náš vděk, neb právě nám jsou ku pomoci, když to potřebujeme.
Před samotnou oslavou poprosili hasiče jejich kolegové z Lenory o pomoc s odstraňováním následků výbuchu bytového domu. Přes nepřízeň počasí tam odvedli kus práce a z Lenory jsem ji za to vyřídil poděkování.
Samotné oslavy započali v Panském pivovaru, kde si zájemci mohli prohlédnout výstavu věnovanou hasičskému sboru. Mnozí při té příležitosti okusili i místní pivo Březí kozu. V doprovodu vimperské ZUMŠ se poté vydali v průvodu k místnímu kostelu, kde byla konána mše. Průvodem pak pokračovali až do sokolovny, kde oslavy pokračovaly.
Na závěr jsme se podívali do muzea veteránů ve Slavonicích. Jsou tam k vidění různé skvosty, jak evropské tak americké produkce a jejich návštěva patří zato. Kde jinde také potkat Fantomase,… ? Česká Kanada se nám zalíbila a pravděpodobně se tam ještě zastavíme.
Dalším naším výletem se stala výprava na Čertovu prdel. Tím bych se nerad označil za sprosťáka, ale tomuto kamennému útvaru tak opravdu říkají. Vyšli jsme nejprve k rozhledně, ovšem vzhledem k jarnímu oparu, to přímo panoramata nebyla. Děti si zařádily na hřišti a pak jsme pokračovali dál. Nakonec jsme se dostali až ke jmenované skále. A opravdu, její tvar je čemusi podobný. Nazpět jsme se zastavili ještě u kaskádových rybníčků.