Relativně nedávno otevřenou rozhlednu na Hanigsberku jsme se chtěli také podívat. Babí léto nám ještě přálo, tak proč neprotáhnout kola? Ze Březí jsme to vzali na Dub, Bavorov a pak hurá do kopce. Rozhledna nabízí pěkné panoramatické výhledy, chtělo by to ale vychytat to správné počasí na řádné fotky. Na jejím vrcholu nás překvapilo množství mravenců. Cestou zpět jsme se nemohli nezastavit v Bavorově na zmrzlině.
Poslední den, kdy se mělo zhoršit počasí, jsme si nechali prohlídku Boskovských jeskyní. Šli jsme tam trochu „na lehko“, ale nakonec jsme neprochladli. Boskovské jeskyně patří mezi ty, které mají pěknou krápníkovou výzdobu. Při jejich prohlídce nahlídnete do míst, kudy se kdysi protahovali badatelé pří průzkumu jeskyní. Na závěr se dostanete až k krásným průzračným jezírkům. Vřele doporučuji podívat se tam.
Poté jsme již nečekali na déšť a vyrazili k domovu. Cestou nás potrápilo několik kolon, hlavně na místech budoucí D4. Ta by si dostavbu opravdu zasloužila. A co říci závěrem? Dovolená byla to sice improvizací, kdy se změnil cíl, ale vybrali jsme dobře a i počasí nám přálo. Stálo to zato. 
Další den jsme se vydali na túru do kopců. Tentokrát jsme oklikou přes objížďku zamířili na skalní hrad, který skýtal pěkné rozhledy. Při výstupu na další vrchol Špičák se začala ozývat bouřka, proto jsme se raději dlouho nekochali a vrátili se zpět k autu. Výhledy ze Špičáku jsou špatné, stromy již vrchol přerůstají.
Autem jsme popojeli do Frýdlantu, kde jsme si prohlídli tamní hrad a zámek. Prohlídková trasa patří k jedněm nejdelším v České republice. Nahlédnout jsme mohli do starých i novějších prostor. Do několika malých místností jsme však kvůli covidu nesměli. Na závěr prohlídky jsme navštívili zámeckou kuchyní.
A protože nám zbyl ještě čas, zajeli jsme i do lázní Libverda, které jsou kousek od Hejnic. Jejich střed byl moc pěkný, kolonáda již byla v trošku horším stavu. Prošli jsme se lázeňským parkem, zašli na večeři a okoštovali tamní teplou lázeňskou oplatku.
Další den dovolené jsme se rozhodli zdolat druhý nejvyšší vrchol Jizerských hor, horu Jizeru. Tak skýtá pěkné výhledy, Tentokrát jsme dohlédli až na vrchol Ještědu, í když byl v parním letním oparu.
Poté jsme udělali ještě okruh kolem hory, při kterém jsme nahlédli do dvou rašelinišť.
A protože nám zbyly nějaké ty síly, popojeli jsme k naučné stezce Peklo, Ta vede v údolí potoka kolem nějž se zdvíhají skály. Samo koryto je tvořeno místy kameny, které vytváří peřeje, místy teče voda líně po kamenných plotnách. Když dojde až ke konci stezky, uvidíte pěkné vodopády. K nim dorazilo i několik roštěnek, které využili příležitosti ke koupání.
