Zhruba jednou ročně vyrážíme na Šumavu na výpravu s Průvodcem divočinou, kterou pořádá Národní park Šumava. Při nich se můžete dostat do míst, kam návštěvníci normálně nesmí. Již pár let jsem se snažil dostat na Modravské slatě 2, až se nám to letos povedlo. Ale počasí si s námi trochu pohrálo. Ráno drobný déšť, ve vyšších polohách poprašek sněhu …. Přiznám se, že jsem měl úmysl to vzdát. Pršet přestalo, tak jsem to zkusil. Vyšli jsme od Javoří pily směrem k Poledníku. Poté jsme zabočili na Hraniční chodník nedaleko luk Schachten na německé straně. Poté jsme sestoupili k Rokytské slati, kde by údajně mělo být až 69 rašelinových jezírek. My jsme se na několik z nich podívali. Rokytská slať patří k těm nejrozáhlejším a nejcennějším rašeliništím Šumavy a zároveň patří díky mikroklimatu k nejchladnějším místům naší republiky. Zpět jsme se vrátili podél Javořího potoka. Celou cestu nás provázela řádná podzimní mlha a přiznám se, že jsem byl i trochu rád, když průvodce procházku kvůli nepřízni počasí o něco zkrátil. Na cestě jsme mimo jiné narazili i na vlčí trus.
