7. května dorazil do Vl. Březí konvoj historických vozidel. Jejich účastníci se zde zastavili, připomenuli si konec druhé světové války a věncem uctili památku osvoboditelů. Ti, co na náměstí přišli, mohli vidět několik desítek jeepů, nákladní auta, kanadskou sanitku i několik motorek. Jejich cesta pak pokračovala na další města, městečka po jihočeském regionu.
Poprvé jsem se zašel podívat na zříceninu hradu u Strážného. Jedná se o malý hrádek určený k ochraně Zlaté stezky. Postavený na skále, ze tří stran nepřístupné. Na cestě jsem si všiml stop u jednoho vyvráceného stromu, který ukrýval pěkné rampouchy. Počasí přálo, byl to příjemný výlet.
V sobotu jsme zajeli ve větším počtu do středověké krčmy v Písku. Už při odjezdu jsme se nečekaně pobavili. Zastavil jsem ve Vitějovicích vedle obrubníku. Když jsme nasedli do auta, auto kleslo a dveře zadrhly o obrubník. Takže nejdřív jsme vystoupili, Eva přivřela dveře a nastoupili jsme. Když se to samé se pak opakovalo s Čendou, už jsme se svíjeli smíchy. Písku nás pak čekala středověky upravená krčma, jadrná obsluha, dobré jídlo a 3 hodinový program. Nejprve jsme si objednali, já si pochutnal na medových žebírkách a byly opravdu super. Program začal krátce po našem příchodu. Měli jsme stůl, vedle nějž se program odehrával, lepší místo už jsme mít nemohli. Fakír přinesl hada Boženku. Šárce ho položil kolem krku a Šárka to zvládla bravurně. Pak kejklíř předvedl své kousky s ohněm, při tom do programu zapojil i mě. Padl jsem mu s bleskem do oka, takže jsem mu musel bubnovat na konev. Myslel si, že nebudu moci dál fotit a zbaví se tak blesku. Já však předal foťák Evě, takže mu to moc nevyšlo. V doprovodu muzikantů nám několikrát zatančila břišní tačnice, jednou přímo i na našem stole. Jedna parta se domluvila a vybrala se svého středu tu, které pak vymítali čerta z těla. Moc se jí to nelíbilo,… Nejprve ji zavřeli do klece, poté ji zkusili pokropit svěcenou vodou. No svěcenou…. Nejprve ji jeden „načůral“ do hrnce, poté kněz vysvětil ale spíš s ní polil nás. Poté to zkusili ohněm, důtkami a nakonec koštětem. „Čert z ní vyšel. Dle vůně zjistíte kudy.“ Když knězi políbila lem roucha, byla propuštěna. Nakonec na nás čekala ohňová show, kterou se mi ovšem nafotit nepodařilo. Když jsem stolu využil jako stativu, zaostřeno zůstalo na stůl místo na děj za ním. Však se sami podívejte. Šenkýř nás jinak neustále zásoboval pitím, které jsme si občas ani neobjednali, nedojedené talíře komentoval slovy :“ dělej žer“. Program byl pěkný, nejvíc se mi líbila ohňová show na závěr.
