Letošní ročník byl ve znamení změn, které měly přivézt více lidí na slavnosti. Štěpánčin park zůstal určen pro starší, park v hospicu pro ty nejmenší. Historická část se přesunula na Parkán, kde mi připadala trochu odsunutá. Hlavní náměstí zůstalo pro koncerty. Jestli to byla správná volba, ukáže čas. V pátek přišel na náměstí historický průvod doplněný partnerskými městy a karavanou se solí. Starosta předal purkmistrovi městská práva a slavnosti se rozjely plným proudem. V pátek se na hlavním podiu vystřídali Michal Hrůza, Turbo a Vypsaná Fixa. Parkán lákal šermířským vystoupením, pěveckými výkony místního Cinku a ohňovou show. Své zázemí tu našla karavana se solí i prachatičtí rytíři.

V sobotu program pokračoval. Já jsem tentokrát přijel až v podvečer. Znovu sem zamířil Jelen a mnozí vzpomínali na loňský bouřkou zrušený koncert. Tentokrát však hromy blesky nedorazily… Na závěr vystoupili švýcarští bubeníci, kteří patří ke hvězdám slavností a jsou místními velmi oblíbeni. Slavnosti pak ukončil ohňostroj.

[View with PicLens]

V pondělí většina s dětmi zamířili do brněnského hopsária. My jsme ještě trochu protáhli kola a vyrazili kolem okolních rybníků. Vrátili jsme se k Apallonovu chrámu, který jsme první den minuli. Je odsud nádherný výhled. Ale celá stezka kolem patří zato. Cestou domů jsme udělali ještě dvě zastávky. Při té první jsme zastavili u hradu, který jsme již tolikrát minuli,…. A ta druhá na výborné zmrzlině v Bavorově.

[View with PicLens]

V neděli jsme zajeli nejprve k Břeclavi, na kterou mám neblahé dopravně ucpané vzpomínky. Aneb v době páteční dopravní špičky jsem tímto městem projížděl přes hodinu tempem 50 metrů popojet a 15 minut stát. Tehdy jsem měl chuť  město zbourat a postavit znovu. Kousek odsud se nachází Pohansko, které nabízí různá ohlédnutí do minulosti. Našli se zde staroslovanské vykopávky vystavené na zámečku, základy několika staveb a je možné se podívat i na rekonstrukci obydlí. Lokalita je ovšem i kousek od rakouských hranic, narazí se tu i na řopíky. Cesta tam i zpět vedla pěkným parkem s řadou starých stromů. Poté jsme pokračovali k Mikulčicím na slovanské hradiště. To bylo později opuštěno a proto se zde našla řada pozůstatků původních staveb.

[View with PicLens]

V sobotu jsme zamířili do Pavlova do historické expozice věnované vykopávkám. Chtěli jsme se ještě podívat na archeostezku, již publikovanou na internetu, leč v reálu ještě nepostavenou. Po zastávce na oběd jsme pokračovali do Lednice. Přes zámek jsme šli na slavnostní zahájení lázeňské sezony. Potkali jsme jsme cyklisty na starodávných kolech, veterány, holky se dokonce svezli na sajdkáře. V parku byl připraven další program. Cestou zpět jsme se ještě podívali na sochy z písku. Kdo chtěl, mohl vyzkoušet í své dovednosti. A pak už jsme se těšili na večer, na košt ve sklípku. Bílé víno spíš polosladké, nežli polosuché, ale dobré. Pohoštění rovněž dobré, zejména domácí škvarková pomazánka. Mňam  U sousedního sklípku slavil soused sedmdesátku, měli jsme to i s cimbálovkou.

[View with PicLens]

I letos jsme neporušili tradici a zamířili na Moravu za lahodným vínkem. Morava však nabízí mnohem více, proto jsme tam strávili prodloužený víkend. První den jsem se ráno, zatímco ostatní ještě spali, prošel jsem se místem, kde jsme zakotvili. V Hlohovci se nachází řada sklípků, bloumal jsem uličkami mezi nimi. Když se ostatní probudili, vzali jsme kola a zamířili do Lednicko-Valtického areálu. Hned na konci Hlohovce se nachází Hraniční zámek, odtud jsme pokračovali k Rybničnímu zámku a pak k Loveckému. Odsud už to byl jen kousek k Janovu hrádku, kam jsme se loni nedostali. Svezli jsme se lodí k minaretu a pak pokračovali po okraji areálu k Třem Grácíím. Tam jsme se rozdělili. My jsem zamířili ke kapli sv. Huberta, Randevouz a poslední zastávkou byl Belveder, který byl ovšem uzavřen. Pak jsme vyčkávali příjezdu ostatních, při grilování, vínku a pěkném západu slunce nad vinicemi.

[View with PicLens]

Na podzim k plánovanému letu nedošlo, počasí třikrát za sebou nepřálo. Vyčkal jsem až na jaro a minulý týden to vyšlo. Vzlétli jsme od zámecké zahrady. V koši nás nakonec bylo 7 i s pilotem. Celkem plno Letěli jsme zprvu nad centrem, vítr nás zavál přímo nad náměstí. Poté změnil směr a my zamířili na České Budějovice. Pilot vystoupal na 600 metrů nad město, odkud bylo vidět nejen Lipno, ale i Alpy. A pak že z Krumlova nejsou k vidění Vítr si s námi dále hrál, mířili jsme na Kleť. Pilot raději klesl, aby se vyhnul přistání v lese. Balon opravdu poklesl a mi nakonec přistáli asi 400 od místa, odkud jsme odlétali. To se pilotovi ještě nepodařilo. A v pětileté historii firmy teprve podruhé. Měli jsme tak jedinečnou příležitost pokochat ze výhledem na Krumlov ze všech stran. Na závěr pro nás bylo připraven křest prvoplavců …..

[View with PicLens]

A závěrem poděkování za pěkný dárek

I letos přijeli do Kvildy příznivci historie, aby se tu připomněli období druhé světové války. Samotná ukázka byla rozdělena na dvě části. V ta první začala obdobím před rokem 1938, kdy tu obyvatelé žili v poklidu. Atmosféra se začala radikalizovat po Hitlerově projevu. Docházelo k potyčkám, přepadům přes hranice. Ukázka byla završena příjezdem německého vojska a okupací pohraničí. V druhé části pak vzpomněli na rok 1945, kdy zfanatizovaní Němci se chtěli u Zhůří bránit až do konce. Přepadli americkou průzkumnou hlídku, převlekli se do jejich uniforem a připravili léčku na postupující Američany. Ti se museli probojovat Zhůřím dům od domu.

[View with PicLens]

Při krátké návštěvě na Moravě jsme za zastavili na zámku v Miloticích. Zámek pěkný, část jeho přední fasády je nyní v rekonstrukci. Po prohlídce zámku jsme se podívali do zahrady, která ovšem ještě nerozkvetla …. Bylo celkem chladno a po předchozím návratu zimy se tak nebylo čemu divit. Zájemci si mohou zapůjčit kostým, což jsme vzhledem k teplotě nezkusili. Zato Zuzance se v dračí sluji podařilo najít poklad. A komu zámek připadá povědomý, tak se zde natáčeli Nebojsa a pohádka Za humny je drak, ve které perlil král Jiří Císler

[View with PicLens]

Nejprve připomněl správce hradu J. Pižl historickou událost, která se stala motivem této akce. Ferdinand II Habsburský se nepohodl roku 1610 svým bratrem Matyášem a českými stavy. Leopold Pasovský najal přes 10 000 žoldnéřů, kteří příští rok na jaře pronikli do Čech. Po neúspěchu u Prahy se stáhli do jižních Čech. Jejich žold však zůstával nevyplacen, začali kraj plenit. Petr Vok chtěl zabránit dalším škodám, navíc se začala blížit sklizeň a hrozilo, že by o ni obyvatelé přišli. To by pro jižní Čechy mělo tragické následky. Petru Vokovi se podařilo vyjednat vyplacení vojska, sám se podílel půlkou na celé sumě. Vojsko odtáhlo a kraj byl zachráněn.

Členové historického klubu v areálu předvedli ukázku jeho dobývání. Nejprve se útočníci museli probýt mezi brány, poté se obránci stáhli na hlavní nádvoří. Majitel hradu se však odmítl vzdát. Obránci byli v menšině, měli však výhodu menšího děla. Útočníci užili nejprve opět palných zbraní, pak přišly na řadu i osobní souboje sečnými zbraněmi. Nakonec byl hrad dobyt. Účastníci se domluvili, že předvedou ještě jednu kratší ukázku. Při ní byl počet útočníku nižší než obránců. Útočníci své snahy o dobytí nakonec vzdali, vzali raději útokem místní krčmu. Rozhořčení obránci je pak stříleli z hradeb do zad.

Po bojové ukázce se zájemci mohli zbroj prohlédnout, členové klubu předvedli obsluhu děla, popovídali o tehdejší době a odpovídali na otázky diváků.

[View with PicLens]

I letos si příznivci historie připomněli bitvu u Arden. Jedinečnou kulisu ji pro to vytváří hrad Helfenburk. Přijelo sem přes 60 účinkujících, kteří předvedli dvě fiktivní bitvy. Jako první se hrad pokusili dobít Američané, poté si role vyměnili. Ukázky bojů byli letos o něco akčnější, vidět jsme mohli i záchranu raněných, pokusy obejít a překonat hradní zdi a vpadnout nepříteli do zad.

[View with PicLens]