O velikonocích jsme vyrazili na prodloužený víkend na Moravu. Cestou nás zastihli komplikace na D1, proto jsme před Brnem raději sjeli z dálnice a Brno objeli po okreskách. Krátce jsme se přitom zastavili ve Křtinách, kde stál pěkný kostel.
V lednu, dříve než sníh roztál jsme podnikli menší výlet na nedalekou Liščí skálu. Vyšli jsme ze Lštění a po zapadané cestě se vydali k rozhledně na Liščí skále. Bylo mlhavo, takže se nám výhledy neobjevily. To nám vůbec nevadilo, užili jsme si zimní atmosféru.
Podruhé jsem se vypravil do Protivína na novoroční ohňostroj. Ten se letos konal již po dvacáté. Ještě před ním zahrála na podiu Argema. Poté již přišel na řadu samotný ohňostroj. Ten letos trval téměř 12 minut a rozhodně stál zato. Je budu příště muset zamířit na lepší místo, odkud pořídím lepší snímky.
Cílem pro společné setkání fotoklubů F2.8 a českobudějovické Vývojky se stalo město Netolice. Při lovu fotografií jsme se prošli městem, zamířili jsme i za něj, až na samotné Peklo. Odtud jsme se vrátili na opuštěné nádraží a na závěr jsme se zastavili v restauraci na Kratochvíli.
Přiznám se, dostal jsem chuť na vánoční punč. Zašel jsem proto do nedalekých Chluman, abych nasál vánoční atmosféru, popovídal si s kamarády, okoštoval kvalitu sýra na grilu a punče. Zaposlouchal jsem se přitom do pěkných písní, které zpíval pěvecký sbor nedaleko ohně.
Již potřetí zavítali do Prachatic „Krampusáci“, aby představili své ručně vyráběné strašidelné kostými. Dorazily sem nejen české, ale i zahraniční skupiny. Na náměstí za nimi přišla řada diváků.
Poprvé do České republiky zamířil závod světového mistrovství rallye, diváci tak dostali příležitost vidět špičku jezdců WRC. Mezi nimi k nám dorazil například Sebastien Ogier, osminásobný mistr světa; Kalle Rovapera, mladý finský závodník, který by rád obhájil titul mistra světa. Mezi dalšími jezdci jmenujme britského jezdce Elfyn Evans, Tierry Neuville, Ott Tanak, nebo Japonce Tatsuka. K českým jezdcům patřil např. Erik Ceis, Adam Březík ….
Organizátoři pro páteční část vybrali některé úseky známé z rallye Šumava. K nim patřila rychlostní zkouška, která startovala ve Vlachově Březí. A přestože zde nebylo oficiální divácké místo, sjelo se sem velké množství diváků nejen z České republiky, Německa, Rakouska, Itálie, ale i Finska či Chorvatska. Diváci nad Březím spontánně vytvořili karavanové městečko. Další diváci dorazili brzy ráno a zaplnili celé město.
Rychlostní zkouška startovala nad koupalištěm, na křižovatce čekalo na jezdce prudké odbočení doprava a stoupání do Doubravy. Zde bylo jedno z diváckých míst. Pokračovali směrem na Uhřice, prudkým odbočením na lesní cestu směrem zpět k Vlachovu Březí. U bývalého lomu odbočili doleva a pokračovali do Bušanovic. Na jejím začátku bylo další prudké zabočení na Benedu. Na Stříbrňáku odbočili na Zalezli, na konci obce bylo připraveno další prudké odbočení a cíl byl před Malenicemi. Jednalo se o těžkou zkoušku s několika úseky velmi úzkých cest a prudkých zatáček.
První průjezd rychlostní zkoušky byl deštivý. Závodníci postupně tahali na trať bahno. Francouzský jezdec Rossel před lomem zavadil o kámen, který auto rozhodil a závodní vůz skončil v bříze. V první kolo zajel nejrychleji Rovanpera v čase 7:08.2 Při druhém průjezdu již nepršelo, trať zůstala mokrá se spoustou bláta. Závodníci jeli o něco pomaleji. Tentokrát byl nejrychlejší Evans 7:15.0 Bohužel se projevila nekázeň diváků a rychlostní zkouška byla po projetí těch nejrychlejších zrušena.
Několik záběrů ze svítání u Vlachova Březí. Ps. ty nejhezčí mlhy byly, když jsem byl v práci …
Další z vycházek s Průvodcem divočinou jsme v létě zamířili na Kochánov. Poněkud odlehlejší část Šumavy, kterou jsme ještě nenavštívili. První naší zastávkou se staly pozůstatky po dolování zlata. Ovšem pro horníky jejich činnost skončilo zklamáním. Po východu z lesa se nám nabídly výhledy na šumavské kopce. V údolí jsme prošli kolem bývalého mlýna Sterzmühle. Diváci by ho mohli znát například ze závěrečných scén “ Obsluhoval jsem anglického krále „. Krátce jsme zastavili u nejzachovalejší královácké rychty Busil. Pak už nás čekalo stoupání za dalšími výhledy. Kolem zrekonstruovaného Karlova jsme sešli do rezervace Žežulka, odkud jsme stoupali zpět ke Kochánovu.
O letošním létě jsem zamířil na oblíbené Třeboňsko. Tentokrát jsem se vydal na kole od Cepu směrem k Chlumu u Třeboně směrem k Nové Bystřici. Vzhledem k teplotám jsem volil raději cestu lesem. Cílem byl Kámen republiky, osazený na hranici v osudovém roce 1938. Kámen s původním nápisem Naše je a naše zůstane. Kousek odsud jsem navštívil nejsevernější bod Rakouska. Na zpáteční cestě jsem se ještě zastavil v Chlumu u Třeboně. Zámek je nepřístupný, v soukromých rukou. Ani zámecká zahrada nebyla kvůli opravám otevřena. Takže dalším zastavením se stal místní kostel. Pak jsem již pokračoval zpět. A na závěr jako odměna v podobě koupání na Cepu.
