O letošním létě jsem zamířil na oblíbené Třeboňsko. Tentokrát jsem se vydal na kole od Cepu směrem k Chlumu u Třeboně směrem k Nové Bystřici. Vzhledem k teplotám jsem volil raději cestu lesem. Cílem byl Kámen republiky, osazený na hranici v osudovém roce 1938. Kámen s původním nápisem Naše je a naše zůstane. Kousek odsud jsem navštívil nejsevernější bod Rakouska. Na zpáteční cestě jsem se ještě zastavil v Chlumu u Třeboně. Zámek je nepřístupný, v soukromých rukou. Ani zámecká zahrada nebyla kvůli opravám otevřena. Takže dalším zastavením se stal místní kostel. Pak jsem již pokračoval zpět. A na závěr jako odměna v podobě koupání na Cepu.
Po letech jsem se vrátil do Blatné. Poprvé jsem sem vypravil se Zuzkou a Danem, nyní se synovcem. Tentokrát jsme k ní vyšli přímo z Blatné. Vody bylo málo, stejně jako před lety. Jen to horko bylo trochu větší.
Poprvé jsem navštívil Plešné jezero jako student gymnázia, tehdy obklopeného temným lesem a mlžným oparem. Neměl jsem sebou fotoaparát, a tak jsem si jeho podobu uchoval jen jako vzpomínku ve své hlavě. Později, když jsem k němu dorazil, řádil už v jeho okolí kůrovec. Při další návštěvě se již les začal z kalamity vzpamatovávat, ale uschlé kmeny mu stále dodávaly smutný nádech. Nyní konečně zelená začíná převládat. Na zpáteční cestě jsem nafotil i trochu květeny a zlobivého bobra, který by rád zatopil silnici nedaleko Volar. A zlobivějšího člověka, co mu tu jeho radost kazí …
Divoký Bill slaví 25 let své existence a na svém turné se zastavil ve Vimperku v letním kině. Tam zahrál jak písně z nového alba, tak i staré oblíbené hity.
Poprvé jsem navštívil krumlovské otáčivé divadlo malebné krumlovské zámecké zahradě. Z repertoáru Jihočeského divadla jsem zvolil činohru – drákula. Musel jsem uznat, že představení měli pěkně připravené. Dějem jsme se svižně unášeli a herci rychle měnili kulisy při každém otočení točny. Drákula v tomto zpracování opustí svůj tajemný hrad a vydá se do Anglie, aby zde získal další svůdnou mladou oběť. Musím přiznat, jedno z nejhezčích představení, které jsem viděl.
Na Zadov se vrátily závody psích spřežení. Po celý víkend startovaly na různé délky tratí, buď lyžaři spolu s jedním či dvěma psy nebo jako klasické psí spřežení. Jako vložený závod vyrazili na trasu i tři cyklisté na speciálních kolech. Počasí jim přálo, Šumava byla přikryta do zimní peřiny.
S kamarády jsme vyrazili na Třístoličník, když tam ještě panovala zima. Námrazy se postupně již rozpouštěly, ale i tak to tam bylo pěkné. Alpy trochu vystoupily z mlh,…
Před 14 dny panovala na Lštění zima jako malovaná. Díky počasí se tam vytvořila až centimetrová námraza, která obalila nejen stromy. Sluníčko se na chvíli ukázalo a já neodolal k procházce za zimními snímky.
Ohňostroje v Protivíně jsou velmi vyhlášené, již několik let jsem zvažoval se tam podívat. Ale také tam mířívali davy diváků, což mě zase odrazovalo. Když se letos město Prachatice rozhodlo ohňostroj neuskutečnit, zkusil jsem to. Na internetu kolovali zvěsti o až 25 tisících divácích a varování o tom, že po čtvrté hodině již se s autem nezaparkuje … Do Protivína jsem dojel v půl čtvrté a bez problémů zaparkoval. Trochu jsem si město prošel, k čemuž jsem před tím neměl příležitost. A rád bych se sem ještě na jaře či v létě vrátil. V půl páté začal hrát koncert Kabát revival a náměstí se začalo plnit. V půl šesté jsem zaujal místo, odkud jsem chtěl ohňostroj fotit. A ohňostroj byl opravdu zdařilý, nádherné efekty, dobrá hudba, se kterou byl skvěle vyladěn.
S Luďkem jsme minulý víkend vyrazili na Luzný. Překvapilo nás, kolik se tam sešlo lidí. A potkali jsme se tam i s Vaškem, malenickým fotografem.