Loňského roku byly pouťové slavnosti zcela zrušeny, letos byly velmi zredukovány. Přestože na zámecké nádvoří dorazily všelijaké atrakce, nakonec musely odjet. Na náměstí se konal jen malý trh, kam kvůli nepřízni počasí dorazilo jen málo návštěvníků. Doufejme, že příští rok se snad dočkáme tradiční poutě.
Připravujeme již pátý ročník výstavy Fotografové od Vlachova Březí, její termín však musí být opět posunut. Doufáme, že nákaza poleví a že se poté budeme moci opět shledat na vernisáži.
Bývalý objekt mateřské školy, kam jsem chodil i já, prochází nyní demolicí. V budoucnu by tu chtěli postavit dům s pečovatelskou službou. Zda se vše podaří, ukáže čas.
Ohlédněme se nyní trochu do minulosti. Tuto budovu začali stavět v roce 1972 a o tři roky později ji začaly děti navštěvovat. Byly tu velké prostory, rozděleny do dvou tříd a vlastní jídelna. Děti měly k dispozici i velkou zahradu kolem budovy. Po revoluci přestěhovali mateřskou školu do areálu školy. Uvolněné prostory začala obec pronajímat. Šil se tu textil, dělali kabely, … Poslední roky však objekt byl opuštěn a chátral.
Po mnoha peripetiích se zámek ve Vlachově Březí dočkal rekonstrukce. V samotném areálu se podařilo nejprve opravit zámecký pivovar a nádvoří. Nyní prochází opravou i samotný zámek.
Původně se zde nacházela dřevěná tvrz, která byla několikrát vypálena. Za Oldřicha Malovce se tak stalo hned dvakrát. Později se zde postavila zděná budova. Za Ditrichsteinů a Herbersteinů však zde sídlil již jen správce panství. Ke správcům patřil i Tichý, jehož Anička dcera okouzlila Jana Nerudu. Ten Vlachovo Březí několikrát navštívil a vznikla zde část jeho literární tvorby. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a sídlily zde státní statky. Ty se po revoluci rozpadly a zámek nakonec připadl městu. Budova byla prázdná a vandalové ji začali ničit. Město pro zámek hledalo využití a připravilo několik projektů. A ten poslední se podařilo zrealizovat. V horním patře by měla být umístněna knihovna, která se nyní tísní ve školních prostorách.
Tento víkend se při své projížďce zastavilo ve Vlachově Březí přes 200 veteránů. K vidění byla řada motocyklů, osobních aut české i zahraniční produkce. Majitelé svými naleštěnými miláčky zaplnili celé náměstí. Na této zastávce si mohli prohlédnout náměstí, zámecké nádvoří a panský pivovar. Ti, kteří neřídili, mohli okoštovat i pivo místního pivovaru Březí kozu. Akce se líbila jak divákům, tak účastníkům jízdy. Pochvala za organizaci, Honzo.
Letošní rok došlo k posunutí termínu vernisáže výstavy Fotografů od Vlachova Březí až na počátek července. 18 fotografů představilo své snímky na zadaná témata Krásy přírody a Makro. A divákům se snímky líbily. Na začátku vernisáže oslovila přítomné H. Fraňková, která přidala i dvě básně od A. Stehlíka. Poté zahrála Lucka Kužvartová na saxofon v doprovodu Tatjany Tláskalové. Přítomné oslovil i starosta L. Dragoun a J. K. Horák, který všechny pozval ke zhlédnutí i dalších výstav v Panském pivovaru. Závěr vernisáže patřil tradičnímu fotokvízu, kde diváci hádali, co se pod snímkem ukrývá. Poté byli představeni jednotliví autoři a vyhlášena témata na příští ročník.
Tento víkend se nakonec pouť ve Vlachově Březí nekonala. Přesto si místní připomněli výročí konce II. světové války. J. K. Horák připravil k této příležitosti reprízu výstavy věnované tomuto okamžiku. 7. května 1945 ve 12 hodin 55 minut dorazila do Vlachova Březí průzkumná hlídka americké armády. Mezi hosty přišel i jeden z pamětníků, kterému bylo 12 let, když američané dorazili se svými jeepy. Vernisáž obohatil svými vzpomínkami a k řadě předmětů na výstavě doplnil další informace. Poté byla otevřena i druhá výstava věnovaná malíři Pilveinovi v obřadní síni místního pivovaru.
Tuto sobotu připravili místní hasiči masopust. Na jeho počátku dostali povolení od pana starosty k masopustnímu průvodu. A jako první závdavek i příspěvek na dobrou zábavu. Poté masky prošli ulicemi města, řada místních pro ně připravila dobré pohoštění. Večer pak ukončili veselí při masopustní zábavě.
Další akcí si místní fotbalisté připomněli své výročí. Touto akcí byl jejich ples, který se konal v sokolovně. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program. Pro ně tu hrál Přímý přenos, takže se tančilo až do pozdních ranních hodin. Nechyběla taneční vystoupení, střílení na branky ani bohatá tombola. Došlo i na připomenutí významného jubilea fotbalového nadšence J.K.Horáka.
Rok se s rokem sešel a město připravilo další svůj ples. Již po druhé v opravených prostorách sokolovny. Dvě vystoupení předvedly žákyně Zumšky, pro návštěvníky byla připravena tombola, teplý i studený raut… K tanci tentokrát hrál Jazzik, na své si přišli ti, kteří ovládali jak standardní tance, tak ti, kteří dávají přednost novějším skladbám.
